Ale co přesně je stres? Co se děje v našem těle a jak můžeme stresu aktivně čelit? A kdy se stres stává relevantním spouštěčem vnitřního neklidu a pocitu úzkosti? Udělejme si krátkou exkurzi do historie stresu.
Pojem stres není příliš moderní. Již ve 30. letech 20. století publikoval vídeňský chirurg Hans Selye řadu vědeckých prací na toto téma. "Dal jsem všem jazykům nové slovo - stres," prohlásill sám Selye, když se ohlížel za svou prací. Ne náhodou je dodnes považován za zakladatele moderního výzkumu stresu.
Slovo stres pochází z angličtiny a znamená tlak, napětí nebo nutnost „přizpůsobení se“. To výstižně popisuje proces, který probíhá v našem těle, když čelíme akutním výzvám.
Kdykoli jsme vystaveni stresu a tlaku, náš nervový systém reaguje a uvolňuje více stresových hormonů, jako je například adrenalin. To vede ke zrychlení srdečního tepu, zrychlení pulsu a zvýšení svalového napětí. V podstatě se jedná o zcela přirozenou a starodávnou reakci našeho těla na vnější podněty. Mobilizuje takříkajíc všechny své energetické zásoby, k boji nebo útěku. V moderní době se obvykle o boj nebo útěk nejedná, jde spíše o řešení náročných situací jinými způsoby.
Z této reakce těžíme i my sami. Umožňuje nám se spontánně dostat do formy v prekérních situacích, které jsou obzvláště náročné, a zvládnout je.
Stres tedy nemusí být nutně negativní. V některých chvílích dává dokonalý smysl.
V medicíně se obecně rozlišuje pozitivní stres (eustres) a negativní stres (disstres).
Termín eustres pochází z řečtiny. "Eu" znamená "dobrý". O pozitivním stresu hovoříme právě tehdy, když nám reakce těla pomáhají zvládnout určitou situaci. Jakmile se ze situace, která vyvolala stres, dostaneme, náš organismus se obvykle opět uklidní. A my sami také pociťujeme vnitřní uspokojení. Jsme hrdí na to, že jsme to zvládli a úspěšně dokončili určitý úkol. Eustres tedy může mít velmi motivační účinek. Dokonce nám umožňuje zvládat krizové situace. Tato forma stresové reakce je tedy vnímána jako pozitivní a nemá pro náš organismus žádné významné, rizikové důsledky.
Existuje však i negativní stres - tzv. disstres. Předpona "dis" znamená v latině "špatný". Označuje spouštěče stresu, které vnímáme jako nepříjemné, případně i ohrožující. Pokud navíc nedojde k fyzické kompenzaci, může organismus zůstat trvale v napětí. Na rozdíl od eustresu se u disstresu nedostavuje pocit úspěchu. Mysl a tělo proto nemají žádné východisko a jsou v neustálém stavu permanentního vzrušení. Všichni to známe: problémy, které nelze jen tak vyřešit, se rychle stávají dlouhodobým společníkem našeho každodenního života.
Příčiny stresu se odborně nazývají stresory nebo stresové faktory. A všichni je vlastně známe. Vždyť náš každodenní život se vyznačuje množstvím úkolů, které je třeba zvládnout. Ať už se jedná o rodinu, partnerství, práci nebo volný čas - každý den musíme žonglovat s nekonečným množstvím věcí. A to vše nás vystavuje stresu:
Fyzický stres: Je způsoben vnějšími vlivy, jako je hluk, horko, bolest a nedostatek spánku nebo kyslíku.
Psychický stres: Je vyvolán konflikty, trvalým psychickým napětím, nadměrnými očekáváními a neúměrnými požadavky.
Sociální stres: Je způsoben naší individuální životní situací - například problémy v rodině a v zaměstnání, konkurenčním tlakem v práci nebo jinými konstelacemi, které vnímáme jako tlak.
Vzhledem k našemu každodennímu pracovnímu vytížení nám četné úkoly někdy zabírají příliš mnoho času. Cítíme se pak zahlceni, reagujeme nervozitou, vnitřním neklidem a případně i nespavostí. Pochopitelně - vždyť denní starosti nás provázejí i v noci.
Zrychlená tepová frekvence, zvýšený krevní tlak a zrychlené dýchání - naše tělo reaguje na stres těmito typickými příznaky. V případě neustálého stresu se mohou objevit také bolesti hlavy a zad, napětí v šíji nebo problémy s usínáním a spánkem po celou noc.
Naše duševní zdraví je také ovlivněno stresem. Cítíme se napjatí, hůře se soustředíme a někdy se dokonce obáváme, že selžeme. Celkově se snižuje kvalita našeho života i naše výkonnost.
Můžeme se snažit tomu čelit konzumací většího množství kofeinu, nikotinu nebo alkoholu. Možná to také znáte: čím vyšší je úroveň stresu, tím spíše si dáme o šálek či dva kávy navíc, abychom se udrželi vzhůru. A kuřáci tváří v tvář extrémnímu stresu konzumují ještě více cigaret než obvykle. Zkrátka, není neobvyklé, že při extrémním psychickém a fyzickém stresu nadměrně zatěžujeme své vlastní zdraví.
Konzumace všech těchto látek má však nanejvýš krátkodobý účinek, ale z dlouhodobého hlediska nám ubírá sílu a zdraví.
Pokud jsou příznaky stresu krátkodobé a situační, jedná se o zcela přirozený jev. Pokud se však stres stane trvalým stavem, může se stát nebezpečným.
Neustálé napětí a z něj vyplývající poruchy spánku mají svou cenu. Máme výrazně méně energie, hůře zvládáme každodenní rutinu a o to více nás provází strach ze selhání.
Pokud nás stres ovládne trvale, může skutečně vést k vážným fyzickým nebo psychickým onemocněním. Pokud nutíme své tělo neustále překonávat jeho limity, má to znatelné následky. Nejznámějšími důsledky jsou stálý vysoký krevní tlak, kardiovaskulární problémy, zažívací potíže nebo trvalé zvonění v uších - známé také jako tinnitus. To je stav, kdy nám neustále zvoní nebo píská v uších, což může být velmi vyčerpávající.
Neustálý stres však může vést i k duševním onemocněním – například k depresi nebo syndromu vyhoření. Právě tento syndrom je dnes v naší společnosti všudypřítomný. Jedná se o chronický stav vyčerpání, který v určitém okamžiku způsobí, že postižení zcela přestanou zvládat každodenní život.
Nejdříve se naučte postupně zbavovat každodenního tlaku. Ano, lehce se to řekne, ale občas je složitější to implementovat do svého života. Koneckonců, v každodenním shonu to není tak snadné uvést do praxe. Nicméně právě zde byste měli začít. Podívejte se realisticky na své každodenní úkoly: Co je třeba udělat? Co je skutečně důležité? A co může být relativně podružné? Vypracujte si postupně svůj osobní systém řízení času.
Dobrou volbou pro podporu zvládání stresu a z něj plynoucích úzkostných nálad mohou být také některé speciální rostlinné přípravky. Například Lavekan® s obsahem léčivé levandulové silice, je účinným a dobře snášeným prostředkem proti vnitřnímu neklidu, pocitům úzkosti a z toho plynoucím poruchám spánku.
I každodenní rutiny mohou pomoci cíleně snížit stres. Každý z nás se každý den potýká s různými úkoly a každý z nás má své vlastní způsoby a návyky, jak se se stresem vypořádat, v závislosti na své povaze. Objevte osvědčené relaxační techniky, které pomáhají zvládat každodenní stres a navracet tělu i mysli potřebnou rovnováhu.
Od autogenního tréninku přes progresivní svalovou relaxaci až po mindfulness – vyzkoušejte, co funguje právě vám.
Více informací najdete v našem článku: Relaxační cvičení
Jak navrátit rovnováhu tělu i duši, když si všudypřítomný stres vybírá svou daň?
Každodenní život od nás vyžaduje hodně. Ať už zaměstnání nebo rodina – každý den musíme sladit ne...
Všichni občas špatně spíme. Pro mnohé jsou však problémy s usínáním a udržením spánku součástí ka...
Každý z nás by mohl vyjmenovat spoustu věcí, které se nám honí hlavou, kterých se obáváme a máme ...
Neustálé napětí a vnitřní neklid uvádí naše tělo do trvalé pohotovosti. Mezi typické fyzické příz...
Syndrom vyhoření je v současnosti často zmiňovaným tématem, a to i v souvislosti s úzkostí a vnit...
Neustálé obavy vysilují tělo i mysl. Relaxace je tedy velice důležitá. I chvilka oddechu může pomoci nastolit vnitřní rovnováhu a dobít baterky.
Tip pro užívání: Někteří pacienti si po užití přípravku Lavekan® všimnou vůně levandule. V tomto případě se doporučuje užívat Lavekan® se sklenicí neperlivé vody, během jídla nebo před spaním.
Žádejte ve své lékárně nebo kupte online
Koupit online již od 242 Kč na měsíc!
